Samička nosorožce dvourohého, jinak též černého, byla slavnostně pojmenována Emilkou Ebi, čímž byla zachována tradice počátečního písmena „E“ v její nosorožčí rodině.  Nadace ČEZ je dlouholetým partnerem ZOO Dvůr Králové a finančně podporuje projekt, který přispívá k záchraně ohrožených druhů nosorožců.

Druhý adventní víkend v ZOO ve Dvoře Královém prožije nosorožčí holčička už jako Emilka Ebi. Emilkou byla slavnostně „pokřtěna“ v pátek 8. prosince. Emilka, jejíž jméno vzešlo z návrhu Nadace ČEZ, má starší sestřičku Elišku, která v červnu 2016 našla nový domov v Národním parku Mkomazi v Tanzánii. „Ebi“ si Emilka ponechá jako druhé jméno, kterým ji dosud nazývali pracovníci ZOO. Až tato nosorožčice povyroste, i ona pocestuje za svými předky a sestřičkou do Tanzánie.

„Posláním moderních zoologických zahrad je vracet zvířata zpět do volné přírody a pomáhat jim žít v jejich původním prostředí. Je to jeden ze způsobů, jak můžeme předejít vymírání živočišných druhů na naší planetě,“ popisuje význam ochranářských projektů ředitel dvorské ZOO Přemysl Rabas.

Nadace ČEZ finančně podporuje projekt na záchranu ohrožených druhů nosorožců ročně částkou ve výši jednoho milionu korun. „Projekt ZOO Dvůr Králové dává přírodě i lidstvu naději, že se podaří ochránit druhy černých i bílých nosorožců před dalším vybíjením a že se je podaří navrátit do jejich původního prostředí v celé východní Africe. Emilce Ebi přeji pevné zdraví a šťastné shledání se svou nosorožčí rodinou,“ sdělila při páteční slavnosti ředitelka nadace Michaela Ziková.

ZOO Dvůr Králové patří od 70. let minulého století mezi nejúspěšnější chovatele nosorožců dvourohých v zajetí na světě.  Dosud se jich v zahradě narodilo 44, Eliška a Emilka Ebi, které se narodily samici Etoshe, patří k páté generaci chované v zahradě.

Záchranný program na záchranu východního poddruhu nosorožce dvourohého běží v tanzánském Mkomazi od roku 1997. Nosorožců dvourohých žilo na jih od Sahary v roce 1970 okolo 65 000 kusů. V důsledku nekontrolovaného lovu a zejména pytláctví však jejich stavy poklesly až na 2 300 jedinců v roce 1993. Zvířata jsou dnes proto přísně střežena v oplocené rezervaci uvnitř národního parku, který se rozkládá na území přibližně 3250 kilometrů čtverečních podél hranic s Keňou.